Dnešní autobusové nádraží Palmovka si nepochybně zaslouží a potřebuje změnu. Z toho, co si pamatuji o Bohumilu Hrabalovi, to byl člověk s velmi lidským přístupem. Asi by se mu nelíbilo, kdyby bylo jeho jméno spojeno s projektem, který toto místo zastaví novými hranatými budovami a zastaví místní život. Nejde ale jen o spisovatele, jde hlavně o lidi, kteří tady budou bydlet, pracovat, navštěvovat restaurace a nakupovat. A také o ty, kteří tímto územím jen tak projdou.

Nové budovy by tedy neměly sloužit jen k vytvoření co největšího zisku pro developera. Vše lze vyřešit klíčovým slovem rozmanitost. Stále častěji se mluví o “městu krátkých vzdáleností” a o městě multicentrickém. A Palmovka by se tak mohla stát jedním takovým pražským minicentrem, ve kterém najdou lidé přímo na velkém uzlu MHD řadu funkcí a služeb, které potřebují k životu a bydlení. Zjednodušeně řečeno by zde mělo být vše “po ruce”. Chybět by neměla také zeleň, volný veřejný prostor, možnost průchodu a volného pohybu. To vše by mělo sloužit nejen obyvatelům nových bytů, ale všem lidem, kteří na náměstí slavného spisovatele zavítají. Důležité bude propojit toto místo se zatím velmi neupraveným územím Nové Palmovky a zachovat i autobusové či trolejbusové spoje.

Parkoviště P+R má být na okraji města, sem nepatří ani těch v územním plánu navrhovaných 19 míst. Navrhuji také vybírat nájemce obchodních a dalších ploch podle toho, aby nepotřebovali parkovací místa pro své zákazníky.

Věřím, že jméno Bohumila Hrabala bude zavazovat k péči o toto místo. Snad se na jeho novém náměstí bude Hrabalovi “líbit”.