Aktuality

Naše Kája Gattermayerová už z nás prý má profesní deformaci. Na dovolené ji víc než památky a moře zajímá veřejný prostor a městský mobiliář.

Sousedé z Dlážděnky si dnes už potřetí otevřeli „neexistující“ dětské hřiště. 🎈 Může to na první pohled působit jako recese, ale spíš je to smutný obrázek toho, jak dlouho se to celé táhne.

Park na Dlážděnce měl být podle vyjádření starosty naší městské rady dokončen letos v červnu. Pro sousedy parku, kteří jeho stav sledují denně, to po letech odkladů znamenalo naději, že se nekonečný příběh konečně uzavře. Nestalo se. Stavba se znovu odkládá a nic nenasvědčuje tomu, že by se v dohledné době začít mělo.

Na sídlišti v ulici Kaňkovského pod Kobyliskou střelnicí v Praze 8 býval betonový plácek, který se po dešti měnil na obrovskou louži.

Kdysi oblíbené dětské hřiště v parku Dlážděnka zmizelo při rekonstrukci parku, která začala v roce 2022. Po slibech radnice o jeho návratu při druhé etapě opravy přišlo dlouhé čekání, rozsáhlá petice, zájem médií, soudní spory a nakonec… malé provizorní hřišťátko pro menší děti, které je sice nové, ale tak nešťastně umístěné, že v létě připomíná spíš horkou plotnu než místo pro dětské hry.

Mladé rodiny s dětmi potřebují především místa, kde trávit příjemný čas na čerstvém vzduchu. A jako máma dvou malých dětí vím, že takových je na Praze 8 jako šafránu.

Úplně na počátku bychom si měli položit otázku, co všechno považujeme za sport. To, že naše děti chodí hrát fotbal za Meteor nebo Slovan, je jasné. Ale může být sportem třeba discgolf nebo žonglování? A co třeba to, když si děti chodí hrát a zároveň se vzdělávat do skautských kluboven? Ve všech případech jde kromě pohybu také o podporu kamarádství, fair-play a o prevenci kriminality.