Naše městská část plodí pestrobarevné kulturní plakátky. Akce, které propagují, ale už tak pestré nejsou. Stačí se podívat do kalendáře událostí Prahy 8 za poslední roky a získáte dojem, že zde nežijí žádní teenageři a převažují tu zcela muži 50+ se zálibou ve 2. světové válce. Ano, Praha 8 hrála důležitou roli v boji proti nacismu v období protektorátu a nikdy bychom na to neměli zapomenout. To ale neznamená, že by mělo probíhat více přednášek o 20. století než akcí pro děti. Kultura má moc vzdělávat, nasměrovat, vzbudit emoce – a proto je zásadní zpřístupnit ji dětem a dospívajícím. Dále chybí podpora sousedských akcí, které pomohou spojovat společnost.

Za velkou ztrátu vnímám konec Kina Atlas – jediného kina Prahy 8 s každodenním programem a s vynikající dramaturgickou péčí. Doufám, že se MČ podaří najít kinu jiné prostory a tyto snahy i z opozice podporujeme.

Pestrost ale není jen o typu. V naší rozlehlé městské části se nestačí ptát: „co chybí“, ale také: „kde to chybí“. Třeba Karlín má širokou kulturní nabídku, a to nejen díky MČ, ale především díky iniciativě různorodých podniků. Někdy stačí jiskra a v okolí se zažehne oheň. A takovou kulturní jiskru by potřebovalo mnoho míst Prahy 8. Znovuoživit by si zasloužily třeba Kulturní domy Ládví a Krakov.

Ovšem i na Osmičce najdete výjimečné projekty, třeba v tanečním světě (Studio Lenky Vagnerové & Company, Studio Alta… ) Kromě takových kouzelných vlaštovek ale naše kultura potřebuje také dlouhodobou vizi a podporu radnice – namísto jednorázových líbivých estrád.

A co děti? …