V úvodu paní senátorka asi 5x zopakovala slovo pokora jako nějaké ochranné zaříkadlo a výběr hosta obhajovala jako autentickou osobní zpověď – což je občasná forma Podvečerů. Proč je ale tohle přirovnání nechutně alibistické?
Téma tranzice může být pro posluchače Podvečerů pro rodinu úplně nové (jak i od jedné z návštěvnic zaznělo). Proto je hluboce nevhodné si pozvat hosta s extrémními názory. Diskuzi měl vést vzdělaný odborník se schopností uvést do tématu širokou veřejnost a odpovědět na dotazy rodinám, které otázku transsexuality řeší a potřebují podporu.
Ani jedno z toho Daniel Black absolutně nezvládl. V otázkách o pomoci a konkrétních krocích mluvil obecně a povrchně. Často si protiřečil. Ve vyprávění přeskakoval v různých časových rovinách a bylo těžké se orientovat, zda mluví o době před tranzicí, po tranzici či po detranzici.
Zároveň bylo cítit, že volí slova velmi opatrně a dává si pozor, aby publikum neprovokoval příliš radikálními názory. Jenže zlo často našlapuje potichu. Takovéto přednášky mohou být pozvánkou ke sledování a podpoře jeho neziskové organizace, která se rozhodně nebojí být mnohem radikálnější. Ta má totiž za cíl úplný zákaz tranzice v ČR.
Paní senátorka se snažila co nejvíce prodloužit část osobní zpovědi, aby na diskuzi zbylo co nejméně času. Dotazy jsme si jako diváci museli bohužel vyhádat, což bylo nedůstojné pro obě strany. Přitom v publiku seděli lidé poučenější než pan Daniel Black. Lživá data, která jsou uvedena na webu jeho organizace, vyvraceli studiemi. Host naopak ani nedokázal uvést zdroj těchto nepravdivých informací.
Daniel Black věnoval velkou část svého povídání tranzici a času po ní. To, že pocházel ze sektářského prostředí a jeho rodina se od něj odvrátila, zmínil spíše mimochodem. O to více je výběr hosta pro Podvečer pro rodinu absurdní. Paní senátorka si zvolila postavu, která nemá pozitivní rodinnou zkušenost týkající se diskutovaného téma, kterou by mohla předat dále. A o těch negativních, před kterými by mohla varovat, v podstatě nemluví.
Ono ale ani mluvení neznamená, že člověk něco reálně řekne. Paní senátorka je v této disciplíně mistryně. Vždy si hlídá, aby působila nestranně. I v tento večer odpověď na osobní otázku rozpustila v desítkách slov bez jasné odpovědi. Jindy své názory formuluje jako otázky nebo jako pouhé nahodilé myšlenky ,,co kdyby’’. I ona našlapuje potichu. Přitom má ale jasný směr. Vždyť volba tohoto hosta rozhodně nebyla náhodná. Ukazuje její dlouhodobou orientaci, za kterou by se nestydělo ani SPD.
Doufáme, že v dalších Podvečerech se můžeme těšit na hosty, kteří jsou skutečnými odborníky a kteří vystoupí se záměrem komunitu vzdělávat. Ne si dělat PR.