Skoro by se dalo říct, že Petr je žijící legenda. Po maturitě na přelomu 50. a 60. let mu bylo znemožněno studium, pracoval proto jako pomocný dělník a vyučil se typografem. Když mu soudruzi studium nepovolili ani podruhé a on odmítl vstoupit do KSČ, v roce 1965 s manželkou Věrou emigroval přes Švédsko do USA.
Za oceánem pracoval jako strojní sazeč pro německý deník a později i pro The New York Times, vedl také vlastní typografické studio. Po sametové revoluci v roce 1989 vydával Americké listy a byl aktivním členem krajanského spolku Bohemian Citizens’ Benevolent Society of Astoria – šest let působil i jako jeho prezident. A také je emeritním ředitelem American Friends of the Czech Republic (AFoCR).
Za lobbování pro vstup Česka do NATO obdržel v roce 1998 Medaili za zásluhy I. stupně od prezidenta Václava Havla. V roce 2005 získal spolu s manželkou Věrou cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a v roce 2010 také Pamětní medaili předsedy Senátu ČR. 🇨🇿 Po dlouhých letech se v roce 2013 vrátil zpět do Česka. Stejně jako ve státech, tak i v Praze prakticky ihned začal trénovat veslařskou mládež, a také sledovat dění kolem sebe. Pravidelně psal rubriku Zpověď pro Mladou frontu a psal i sloupky do dalších médiích.
Poslední čtyři roky je aktivní v našem pirátském sdružení – a nejen v něm. Petra potkáte na spoustě pirátských akcí po celé Praze. Předsedou pirátských seniorů se stal na první dobrou. Jeho první oficiální akcí bylo slavnostní vyhlášení Dne nezávislosti USA v rezidenci amerického velvyslance, kde se stihl rozloučit s odcházející chargé d’affaires Christinou J. Agor.