Musíme myslet i na ty bez přístupu k internetu

Musíme myslet i na ty bez přístupu k internetu

Jaké poučení do budoucna by si měla vzít městská část z pandemie Covid-19 například v péči o své občany, seniory nebo rodiny?

V posledních týdnech čtu o tom, že současný nouzový stav pomohl digitalizaci úřadů i školství. To je rozhodně dobrá cesta. Musíme však myslet i na ty, kteří přístup k technologiím nemají. Někdo si nevěří v práci s počítačem, někdo jej nevlastní a pro někoho je poplatek za internet vysoký. Část lidí tak získává informace pouze z televize či tisku. Nedávno jsem třeba den před deštěm objevila časopis Osmička ležet před vchodovými dveřmi. Nespoléhejme na to, že ke všem občanům se touto cestou potřebné informace dostanou. Zamysleme se nad způsobem, jak efektivně Osmičku distribuovat a tím předávat i důležité informace. Po Praze 8 jsem si všimla i laviček, na kterých je vyvěšeno, že všechny informace najdou občané na webových stránkách. Na lavičkách je také pět QR kódů. Mnoho z těch, kterým je informace určená, vůbec neví, co QR kód znamená. Stačilo by přece vypsat několik telefonních čísel.

Zaznamenala jsem také, že městská část sbírala kontakty na předsednictva SVJ. Očekávala jsem, že tuto cestu i následně využije. Spolupráce s předsedy SVJ má určitě velký potenciál. Dobrou inspirací pro nás může být magistrát, který v rychlém čase ve spolupráci se Životem 90 a ČČK zprovoznil krizovou linku pro seniory a potřebné i koordinační centrum pro dobrovolníky. Zároveň prostřednictvím občanů aktivních na sociálních síti distribuoval informativní letáčky.

Velkou výzvu vidím v oblasti školství. Je potřeba se připravit na obdobnou situaci a nenechat v tom rodiny se školou povinnými dětmi, které bohužel přístup k technologiím nemají. Tomu bychom se měli věnovat.

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu